Koupě franšízy: kde a jak budete řešit případný spor

Při výběru franšízy snadno přehlédnete ustanovení na konci smlouvy: rozhodné právo a řešení sporů. Právě ta ale mohou rozhodnout, zda dokážete účinně požadovat slíbené plnění nebo se bránit neoprávněnému nároku. Ve franšízové komunitě stojí spolupráce na důvěře, přesto potřebuje předem dohodnutý postup pro chvíle, kdy se partneři neshodnou. Nejde o plánování konfliktu, ale o dostupnost vašich práv.

1. Oddělte rozhodné právo od místa řešení sporu

Rozhodné právo určuje, podle jakých právních pravidel se smlouva posuzuje. Příslušnost soudu určuje, kdo bude spor rozhodovat. Nejde o totéž. Smlouva se zahraniční centrálou může obsahovat volbu cizího práva i zahraničního soudu; každou z těchto podmínek je nutné prověřit samostatně.

V České republice neexistuje zvláštní zákon o franchisingu. Franšízová smlouva se obvykle uzavírá jako nepojmenovaná smlouva podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle svého obsahu zahrnuje také prvky licence, koupě či dalších smluvních vztahů. Uplatní se rovněž obecná pravidla předsmluvního jednání a další předpisy, například soutěžní právo.

České právo nepředepisuje zvláštní registrační povinnost franšízových smluv ani povinný standardizovaný předsmluvní informační dokument. To však neruší obecné informační povinnosti při vyjednávání. Ustanovení o řešení sporů proto chtějte vidět už v návrhu smlouvy, nikoli až při podpisu.

U přeshraničních vztahů mohou být relevantní zejména nařízení Řím I pro rozhodné právo a nařízení Brusel I bis pro soudní příslušnost a uznávání rozhodnutí. Volba práva přitom neznamená, že lze vyloučit všechna jinak závazná pravidla. Neplatí ani jednoduchá domněnka, že provozovna v Česku automaticky zaručuje český soud.

2. Zjistěte, zda smlouva vede k soudu, nebo k rozhodci

Vyhledejte ve smlouvě výrazy „příslušný soud“, „rozhodčí doložka“, „arbitráž“ a „řešení sporů“. Potom zkontrolujte přílohy a obchodní podmínky. Rozhodující pravidlo může být ukryté právě v dokumentu, na který smlouva pouze odkazuje.

U soudního řešení ověřte stát a případně konkrétní soud. V českých podnikatelských vztazích lze za zákonných podmínek písemně sjednat místní příslušnost jiného soudu prvního stupně. Samotné uvedení soudu ve smlouvě však ještě nezaručuje účinnost doložky; její platnost musí odpovídat příslušným procesním pravidlům.

Rozhodčí řízení v Česku upravuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. U způsobilých majetkových sporů mezi podnikateli může platná rozhodčí smlouva přesunout rozhodování ze státního soudu na rozhodce. Franšízant zpravidla uzavírá smlouvu jako podnikatel, nikoli jako spotřebitel.

Před přijetím rozhodčí doložky si nechte vysvětlit:

• kdo a jak jmenuje rozhodce;
• podle jakých pravidel řízení proběhne;
• kde bude místo řízení a jaký bude jeho jazyk;
• jak se určují poplatky a odměny;
• jaké jsou možnosti přezkumu výsledku.

Rozhodčí nález nelze běžně napadnout odvoláním jako soudní rozsudek. Možnost jeho zrušení soudem je omezená zákonnými důvody; nejde o nové posouzení celé obchodní neshody. Arbitráž také není automaticky levnější ani rychlejší.

3. Spočítejte dostupnost obrany, nejen její právní možnost

Požádejte nezávislého advokáta o orientační rozpočet pro dva modelové případy: vymáhání plnění od centrály a obranu proti jejímu peněžitému nároku. Nechte oddělit náklady vlastního zastoupení, soudní či rozhodčí poplatky, překlady, případné odborné posudky a cestování.

U zahraničního řízení připočtěte potřebu místního právního zástupce a koordinace s českým poradcem. Ověřte také, kde má smluvní partner majetek a jak by se tam vykonávalo získané rozhodnutí. Vyhraný spor a skutečně získané peníze nejsou totéž.

Praktická kontrolní otázka zní: dokázali byste ekonomicky obhájit vymáhání nároku, který je pro vaši provozovnu významný, ale pro centrálu relativně malý? Pokud náklady obrany pravděpodobně pohltí jeho hodnotu, máte důvod vyjednávat jinou doložku. Nespoléhejte na předpoklad, že vám protistrana vždy nahradí veškeré výdaje.

4. Vyjednejte postup, který dává šanci dohodě

Navrhněte nejprve písemné oznámení problému konkrétním kontaktním osobám a následné jednání vedení obou stran. Určete způsob doručování a jasnou lhůtu pro reakci. Takový postup pomáhá oddělit provozní nedorozumění od skutečného právního sporu.

Dalším krokem může být mediace, kterou v Česku upravuje zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci. Mediátor nerozhoduje, kdo má pravdu, ale pomáhá stranám dosáhnout dohody. Předem proto řešte jeho výběr, rozdělení nákladů a postup při neúspěchu mediace.

Smírčí fáze by neměla neomezeně blokovat přístup k soudu ani potřebnou naléhavou ochranu. Rovněž nepředpokládejte, že pouhá výměna e-mailů automaticky zastaví běh promlčecí lhůty. Dopady zvoleného postupu nechte právně posoudit.

Praktický závěr: Před podpisem si na jednu stránku napište rozhodné právo, místo a jazyk řízení, rozhodující instituci a odhad nákladů. Pokud některou položku neumíte vysvětlit, doložka ještě není připravena k vašemu podpisu.